Rss Feed
  1. Pokus o sport I.

    neděle 8. listopadu 2015


    
Dobře. Jdu běhat, doběhnu aspoň do Neveklova, 3,5 km zvládne  i tříletý dítě..
Oblékám legíny, sportovní podprsenku, aby mě ty moje nulky neumlátily, tílko a potítko, hlavně potítko.
    
Vybíhám, prvních 150 metrů jde fantasticky. Prvním stanovištěm je babička, potřebuju doplnit energii a tekutiny a taky chci zamachrovat v tom outfitu. To, že babička bydlí na dohled našeho baráku není podstané. 
”Hele babi, musim běžet, dej mi vodu a letim.”  “A nechceš Kájo kakao a bagetu?” Dobře, ale jen kousek, na cestu ještě dostávám štrůdl a mandarinku, prý na horší časy. Pff, prej na horší časy. S podporou "run, Kájo, run" se opět vydávám na cestu. 

        Dalších 20 minut jde úplně hladce, to, že jsem stále v Zaječí a pořád vidím mávajicí babičku mi nevadí, každý nějak začínal.. 
Za cedulí Zaječí chytám křeč do pravého lýtka, asi jsem si neměla naložit tolik, potítko je nasáklé tak, že si musim sundat ponožky a otírat se do nich, dalších 200 metrů jde dobře. Sice už neběžím a držím se u krajnice za srdce, ale  babiččin štrůdl mi před hrozícím kolapsem vrací energii do běhu. Pak to chvíli zase jde, pak míň, a pak vůbec. Když jede někdo kolem autem dělám, že se protahuju, jakmile auto odjede bezvládně padám do příkopu. 
           Volám Danielce, že jsem to přehnala, že potřebuju odvést domu, že mám svalovku jak blázen. Když po 45 sekundách vidím Danielku jak se pro mě řítí, už ani nemám snahu vstát z příkopu. Ponožkou, která do teď sloužila jako potítko mávám ve vzduchu, aby Danielka našla moje téměř bezvládné tělo. 
         Je mi trošku trapně, nevim jak ji vysvětlit, že jsem 750 metrů běžela 50 minut, po nasednutí do auta se klepu tak, že potřebuju oloupat i tu mandarinku, Danielka se klepe taky, ale smíchy ....
    |


  2. 7 komentářů:

    1. Poslední Panna řekl(a)...

      Ach bože, úplně se vidím :D :D Nejsi náhodou moje spřízněná duše? :D

    2. Kalorina Mik řekl(a)...

      No, upřímně jsem si myslela, že na tom nikdo na světě nemůže být stejně špatně jako já :D

    3. Petr Staněk řekl(a)...

      Může. Více bych to nerozváděl :-) jsme prostě typ vyjednavač či bojovník... my hrozbám čelíme, nezdrháme. Musím přiznat, že mohu běžet, ale je ti taková oběť, že ji rád přenechám jiným. Vzpomínám na pubertu, tu rannou, coby chlap si ji samozřejmě držím, tehdy jsem běhal jako vítr. I když ne dobrovolně. Autovus, tramvaj, ty z člověka udělají závodníka! :-)

    4. Petr Staněk řekl(a)...
      Tento komentář byl odstraněn autorem.
    5. Petr Staněk řekl(a)...

      Může. Více bych to nerozváděl :-) jsme prostě typ vyjednavač či bojovník... my hrozbám čelíme, nezdrháme. Musím přiznat, že mohu běžet, ale je to taková oběť, že ji rád přenechám jiným. Vzpomínám na pubertu, tu rannou, coby chlap si ji samozřejmě držím, tehdy jsem běhal jako vítr. I když ne dobrovolně. Autobus, tramvaj, ty z člověka udělají závodníka! :-)

    6. Dominika Gaňová řekl(a)...

      Prave jsem prožila totalni zachvat smichu 😀😀Pecka!

    7. Anonymní řekl(a)...

      Prodlouzila jste mi zivot, tak jsem se dloho nezasmala :-) dekuji :-) Romana

    Okomentovat