Dneska mě fatalním způsobem dostihla série narážek mých známých,
poukazující na fakt, že mě nikdo nechce, umřu sama, nebo s hromadou psů v
lepším případě. Po hodinovém pátrání v mysli mi opravdu došlo, že náznaků bylo dost :
1. "Než se vdáš tak se ti to zahojí" říkávala s
oblibou moje babička. Ve třech letech s odřeným kolenem se tomu dá ještě věřit,
a na chvilku mě uklidnilo, že budu pro svýho nastávajícího fit.. Ve 20 s
pokousaným obličejem jsem už tomu ale věřit neměla, a když jo, mělo mi být
jasný, že žádnej chlap nebude chtít holku co má dodneška jizvu na rtu, což neni
sexy.. Když už si myslim, že někdo kouká na moje smyslné rty tak z něj většinou
vypadne: "Ty máš ale hnusnej opar." Poučení do budoucna - nevěřit
babičce, kecá.
2. Když teď s pláčem procházím svoje dětský knížky, tuším že
bych měla nacházet knížky jako "Honzíkova cesta" "Harry
Potter" nebo "Děti z Bullerbynu", knížky "Zvládněte single
život až do smrti" "Vaříme pro jednoho" mě zneklidnily, naprosto
mě ale odrovnala knížka "Klonování, jediná šance pro nechtěné ženy"
kterou jsem i s věnováním dostala k šestým narozeninám …
3. Když mi dal
jeden kluk co měl čerstvě řidičák a úplně nadupanou Felicii k patanáctým
narozeninám brožuru "Skryté taje autoerotiky", myslela jsem že mě
balí a naráží na to, že bychom mohli mít sex v autě, což jsem samozřejmě
zavrhla ale přišlo mi to děsně cool a špatný takovým tím rajcovním způsobem ...
až v 18 jsem zjistila co to vlastně autoerotika je, dost mě tenkrát překvapilo,
že k tomu auto není vůbec potřeba...
0 komentářů:
Okomentovat